Helénismus je oznacení období starovekých dejin antického Stredomorí a území Predního východu ovládaných recko-makedonskými dynastiemi približne od poloviny 4. století pr. n. l. do konce 1. století pr. n. l. Tato epocha byla významným zpusobem spojena s osobností Alexandra Velikého a jeho politickým dedictvím, jak je v jednotlivých cástech ríše rozpadlé po Alexandrove smrti v roce 323 pr. n. l. rozvíjeli diadochové. Svým vlivem ovšem helénismus zasáhl i západní Stredomorí, a to nejen sicilské a jihoitalské Reky, ale také Kartágo a Rím, jehož kultura byla od 2. století pr. n. l. na kulture helénistické v mnoha ohledech prímo závislá.