habeas corpus

Habeas Corpus Act - ustawa angielska z 1679 wydana za rządów króla Karola II (pełny tytuł: An Act for the better secureing the Liberty of the Subject and for Prevention of Imprisonments beyond the Seas czyli Ustawa w celu lepszego zabezpieczenia wolności obywatela i zapobieżenia uwięzieniom za morzami) , zakazująca organom państwa aresztowania obywatela bez zezwolenia sądu.
W celu uzyskania więcej informacji, zobacz w Wikipedia.οrg...

Habeas corpus er et juridisk princip som er centralt i enhver moderne retsstat. Der findes ikke et dansk udtryk for habeas corpus. Princippet går ud på at enhver person der er fængslet eller på anden måde frihedsberøvet har ret til, indenfor en rimelig tidshorisont, at få sin sag prøvet ved en domstol. Dette specifikt hvad angår spørgsmålet om hvorvidt vedkommende skal løslades eller fortsat være frihedsberøvet, og sekundært at blive oplyst om anklagen samt retten til et juridisk forsvar.
Se mere på Wikipedia.org...

Habeas corpus (er latin og betyr at du skal ha (eie) kroppen) er de første ordene i en gammel engelsk rettsformel som sa at alle fengselsstyrere måtte få alle menneskene som satt i fengsel for retten, slik at de fikk en mulighet til å få saken sin behandlet og på den måten ikke ble sittende i fengslet uten lov og dom.
Les mer på Wikipedia.org...

Habeas corpus (lat. „máš telo“; též habeas corpus ad subjeciendum nebo „Velký výnos“ z ) je název zákonného ustanovení nebo výnosu, který cloveku v právních státech zarucuje legitimní zacházení. Tento výnos byl historicky významným prostredkem k hájení osobní svobody proti svévolné státní moci. Latinský význam zduraznuje, že podezrelý nebo stíhaný je lidská bytost a má právo na dustojné a humánní zacházení. První zmínka o Habeas corpus je z anglického práva z roku 1305 za ríše Eduarda I. V roce 1640 a 1679 prošel revizí a napríklad v USA byl posléze (v roce 1861) garantován již v její ústave.
Více na Wikipedia.org...

A Habeas Corpus törvényt II. Károly angol király írta alá 1679. május 6-án. Lényege, hogy senkit nem szabad törvénytelenül fogságban tartani, hanem a meghatározott ideju elozetes letartóztatás alatt bíróság elé kell állítani, és a bíró dönt arról, hogy továbbra is letartóztatásban marad a vádolt személy, vagy szabadon kell ot bocsátani (és az esetleges további eljárás során, az ot ért vádak ellen, szabadlábon védekezhet).
További információt lásd Wikipedia.org...