Védy (v
dévanágarí वेद a v české
transkripci véda) jsou rozsáhlým komplexem textů, jejichž původ sahá do
starověké Indie. Tvoří nejstarší součást sanskrtské literatury a zároveň nejstarší část hinduistických textů. Samotné slovo véda je odvozené ze
sanskrtského kořenu vid a znamená vědění, poznání pravdy, posvátná tradice nebo obětní uctívání. Védy jsou jedny z nejstarších v tradici
indoevropských národů a jsou kulturním dědictvím íránských a indických
Árjů a neoddělitelnou součástí
hinduismu a
indických filosofických škol. Nejstarší z hymnistických textů véd je
Rgvéda (modlitební hymny), komponovaný v letech 1500 až 1000 př.n.l. a sepsaný v letech 800 až 600 př.n.l. Do prvotní věčné trojice véd (trajam
brahma sanátanam) patří dále Sámavéda (melodické uctívání sómové šťávy) a Jadžurvéda (návody k obětnímu uctívání). Atharvavéd (obětní a zaklínací formule) byla přidána k této trojici mnohem později. Pátým védem je někdy nazýván epos
Mahábhárata, jejíž součástí je
Bhagavadgíta.
Více na Wikipedia.org...